JUROVY STRÁNKY

Možnosti: Kontakt vytisknout stránku

06.03.2005

Ahoj, tak už su zase unavenej, ale není se co divit, když je neděle. Tento týden byl perný. V pondělí, brzy zrána začal padat sníh. Než jsem se stačil probudit, tak už bylo všude bílo a děti se u rádia radovaly, protože hlásili, že jsou jejich školy zavřené. Naštěstí musela Denisa zůstat také doma a mohla hlídat děti, protože se jí zhroutil v počítači operační systém a vlaky měli veliké problémy s provozem, jelikož tady v Anglii nejsou vlaky trolejové nýbrž řekněme třeba kolejové, což znamená že sají elektrický proud z třetí nenosné koleje a né z troleje, jak je tomu u nás. No a já jsem si mohl jít jako obvykle s Katkou a Petrou zahrát squash. Když jsme se sešli u Sport Centra, tak již byl sníh ten tam a travička se po okolí nádherně zelenala, protože sluníčko svítilo jako na horách.

Když přeskočím žehlení, uklízení, vaření, jezení, učení a několik nocí spánku, tak je pátek. Večer jsme šli tradične do hospody Wether Spoon a potom okolo deváté bylo vymyšleno že půjdem do jiného lokálu, kde se baví náš pan učitel angličtiny. Tak jsme ho tam navštívili, hodinku a půl tam pobyli, sranda byla a hudba hrála. V sobotu ráno jsem se ospršil, nasnídal a dostavil do školy. Sešlo se nás tam asi deset, nečekaně hodně z nás mělo vypracovaný domácí ukol a já ho měl náhodou také. Po škole jsme meli v plánu jít plavat. Když jsme se ale všichni poscházeli a pozbírali z okolí, tak se objevili i tací, kteří chtěli jít na nějaký výlet a tak se vymyslelo, že se půjde nejdřív na kratší výlet po Hastingsu a pak plavat. Po cestě k bazénu jsme si ale uvědomili, že se bazén za hodinu zavírá a že to nestihnem. A tak jsme se šli místo plavání najíst a napít do naší oblíbené hospody. Já si dal Tradiční Fish 'n' Chips a pivo.

No a dneska, to byl zase den. Už v deset hodin ráno jsme Já, Petra, Petra, Petr, Marcela, Katka, Barbora, Nemka Lia a Polák na jehož jméno si právě nevzpomínám seděli rozprostřeni ve dvou autech a mířili na velikou nakupovací akci do města Ashford, kde je takový gigantický do kruhu zatočený nákupní stan, v němž je řekněme padesát obchodů a obchůdků s oblečením velmi známých i neznámých značek. Když jsme dorazili na místo, tak jsme se ihned rozprchli a každý si hledal co potřeboval. Já hledal nějaké pěkné sportovnější boty na chození a po hodině a půl se mi to konečně povedlo. Myslím že každý si tam tu svoji jednu věc, kterou potřeboval, koupil a všichni byli nakonec spokojeni. Po svačině jsme se vydali dál, do města zvaného Canterbury. Tam je veliká katedrála asi z roku 1070 v jejíž kapli je hrob Jindřicha IV, jestli vám to něco říká, mě teda ne. No ale byl to peknej celodeňák a já su teď už tak zralej do postele, jen dojím tady tu dobrou buchtičku, co jsem si koupil v tom Ashfordu, dopiji čaj a tím dneska končím.

Mějte se, zase někdy ahoj, Jirka.