JUROVY STRÁNKY

Možnosti: Kontakt vytisknout stránku

23.02.2005

Ahojky, to je zase den. Uz od vcerejska snezi a dneska tu mame bilo jako na Vysocine. Nastesti jen to bilo, toho snehu je jen par centimetru, ale stejne tu na nej vsichni koukaji jak telata na novy vrata. A dokonce jeste nez melo snezit, tak uz bylo u decek ve skole na nastence napsany, ze maji poslouchat to a to radio a ze se muze stat, ze kvuli snehove kalamite nebude skola. No trochu to prehani, ale neni se co divit, kdyz tu snih znaji prevazne jen z televize.

V sobotu jak jiste vsichni vite jsem byl v Londyne. Rano zacalo jako vzdy, vstal jsem. Kdyz jsem se dal trochu do pucu po tom ziznivym patecnim veceru a nasnidal se, tak bylo pul devaty. Zacal jsem si chystat svacinu a v tu chvili prisla do kuchyne Denisa a oznamila mi, ze dneska do Hastingsu nejedou, protoze jsou prazdniny a tak jsem vyletel jak raketa smerem k nadrazi. Tam jsem zjistil, ze vlak prave ujel a ze tim padem nestiham a vylet do Londyna se opet nejakou neznamou pricinou zacina hroutit. Kdyz jsem dobehl zpet domu a podival se svym utrapenym pohledem na Denisu, tak pochopila a hned se utikala prevlict aby me mohla odvezt. Takze jsem to nakonec stihnul a na srazu jsem byl jeste driv nez autobus.

V Londyne bylo dobre, sice trochu zima ale ja mel sebou svoji flisku, takze mi bylo teplo. Co se tyce ucasti, tak jsem tam byl Ja, Lucka, Martin a Iveta. Byli jsme na Tower Bridge, pak jsme si prosli Tower of London, tam jsme si dali svacu a potom nas autobus prevezl k Buckingham Palace odkud jsme dosli k vezi, ve ktere je Big Ben (to je nazev velikanskyho zvonu) no a nakonec nas vyzvedl autobus blizko London Eye, coz je nejvetsi ruske kolo na svete.

Domu jsem dorazil utahanej a unavenej jako Psoun preriovy pred zimou a tak jsem se najedl a upadl do hlubokeho spanku. Druhy den rano jsem se vzbudil necekane uz o pul dvanacty a po snidani jsem zacal koukat na telku. Po par minutach mi zavolal Petr ze me muze vyzvednout, protoze Martin se vypravil na vylet do Crowhurst a trochu se ztratil, a ze bychom mohli jit spolecne nekam na vylet nebo neco podniknout. No dopadlo to tak, ze jsme si koupili v Lidlovi par litru Cidera (jablecne vino) a jeli se divat k Martinovi a Marcele do Bexhill do domova duchodcu na nejakej film. Oni tam pracuji a bydli zaroven. Potom jsme si sli Ja, Petra, Nemka Lie, Petr a Rumun Robert do Hastingsu zaplavat. A pak uz tu byl zase vecer a celej vikend byl pryc. Uteklo to jako voda, ale bylo to super.

Tak ja zase koncim, mejte se fajn, ahoj - Jirka.