Rok 2008
Čtvrtek, 25. prosince 2008Život v krabici, dává nám pocit dokonalé jistoty, pomáhá nám lépe se cítit v
tomto světě, určuje dokonalý řád a rytmus našeho života. Nesnáším ho! Chci být
toulavým bláznem, poznávat nové lidi, věci, prostředí,... chci se rozvíjet,
pracovat na sobě, snažit se do sebe pojmout celý obšírný svět, ne jen nějaký
jeho "subsvět", nedokonalý nezaostřený podobraz, chci jej celý, chci aby celý
Vesmír se ze mě třpitil, jakož i on se odráží do mne.
Tento rok jsem poznal mnoho nového, zlého i dobrého, došlo mi, že vše má svůj význam a svoji krásu. Sedím tu teď, je půl druhé v noci po Štědrém večeru, koukám na dárky od blízkých mi lidí, chápu jejich bezvýznamnost i významnost, vidím obojí, oba protichůdné úhly pohledu zároveň. A to je ono! To je to, co jsem hledal, už nejsem v krabici, jsem zárveň i vně jí, vidím svět jako celek. Díky za to všem svým prátelům, spisovatelům a muzikantům, sobě, a tomuto krásnému roku.
Jirka
Čaj, pivo, pivečko
Čtvrtek, 29. května 2008Děcká, to byl krásný večer. Budu stručný! Původní plán tohoto středečního večera byl obvyklé si zatančení salsy. Zvláštní okolnosti mého vnitřního a vnějšího já ovšem zapříčinily, že jsem skončil s kamarádem Adamem v poprvé námi oběma navštívené čajovně Skleněná louka. Vše se seběhlo tak rychle, že jsem si teprve až sedíc u malého čajového stolku před jakýmsi pódiem uvědomil, že jsem v literární čajovně, kde se shodou okolností tento večer koná hudební vystoupení skupiny LA VA. A tak, dříve než jsem si stačil objednat jeden z deseti nejslavnějších čínských čajů - Pi Lo Chun – “Smaragdové spirálky jara“, se místností rozezněl krásný alt jedné slovenské kamarádky mé kamarádky Verči. Byl to uklidňující zpěv, který mi pomohl pochopit a vstřebat velké množství informací, které mě toho dne zaujaly. Její hlas byl příjemný a měl jsem i chvílemi chuť zpívat s ní. Čajík byl dokonalý, hudba byla krásná, vše bylo, jak má být. A když jsme vše vypili a vyslechli, tak přišla obvyklá otázka, co s načatým večerem.
Noc byla ještě mladá, jak se tak říká, a tak jsme se s Ádou vydali na pouť skrze černé pivko v Potrefené huse do nejlepší Plzeňské hospody v ČR – do Bláhovky. Nezklamala nás! To pivo bylo jedna velká báseň, kterou jsme si tam vyprávěli až do zavíračky. Byl to skvělý večer a já jdu spat, abych mohl zítra zase pracovat a pak si zase hrát, jako dítě, které stále objevuje všechny tajemství a krásy tohoto obšírného světa.
Jirka
Teorie duší
Nedele, 25. května 2008Mám teorii, že vše kolem nás má duši. Nedávno jsem
se opět zabýval otázkou, proč moje mysl, mé já, se nachází fyzicky zrovna v mém
těle a proč tudíž existuje právě jen a jen pro mě ona hranice rozdělující celý
svět na já a okolí. Napadlo mě, že to má asi něco společného s tím záhadným
nejasně definovaným slovem - duše. A tak jsem začal přemýšlet nad nějakou
rozumnou teorií, která by dokázala toto slovo lépe popsat. Nakonec jsem došel k
závěru, že duše je energie. Když totiž vyjdeme z předpokladu, že každý z nás
si nějakým způsobem uvědomuje svoji vlastní jedinečnou identitu, tak jediná
existující věc, se kterou je logické tuto identitu asociovat vztahem 1:1, je
konkrétní hmota mozku daného člověka. No, a za předpokladu, že hmota je energie,
je každá duše člověka energií, která si uvědomuje sama sebe. To například
znamená, že jestliže by se nějakým „šíleným“ vědcům někdy podařilo vytvořit
přesnou kopii člověka (na molekulární nebo ještě hlubší kdovíjaké úrovni),
nebyla by tato kopie tím původním člověkem, protože by musela být utvořena z
jiné hmoty a neměla by tak stejnou duši. Na okolí by sice třeba chováním mohla
působit úplně stejné jako originál, ovšem duše originálu by zůstala tam, kde
byla.
A proto tedy buďme na všechny věci svého okolí hodní a mějme je rádi, protože nikdy nevíme, kdy vniknou do potravního řetězce lidí, a kdy se z nich stane duše člověka, který bude třeba naším nejlepším přítelem…
Jirka
Vítejte ...
Úterý, 22. dubna 2008Tak jsem si tuto noc malinko zaktualizoval stránky, jelikož jsem si všimnul, že na ně míří odkaz ze stránek jedné mé kamarádky :-).
Není toho tu moc, nahoře odkazy na fotky, dopisy z Anglie, které jsem psal svým rodičům, aby se o mne nebáli, a nalevo potom nějaké odkazy dál, do webů, které se mě nějak týkají. Možná sem začnu psát nějaké zajímavosti, které mě potkávají životem, a možná ne. Uvidíme časem, tak se zatím `bafte` fotkami, dopisy a odkazy, pokuď se vám chce :-O.
Jirka